Mohutný
aplaus se povznesl vesmírem, jenž ocenil společné dílo, které vzniklo v
malebném a přívětivém Lesoparku. Také planeta STEN02 pompézně tleská, neboť se
jedná o odpočinkovou destinaci s propletenou lázeňskou strukturou. Mnoho
kolonád, teplých a studených pramenů – o tom se prostému smrtelníkovi může jen
a jen snít. Tady se dá vyléčit snad každá nemoc. Personál je zde velmi
přívětivý. Živá těla i duše žijí ve společném blahobytu – užívají si krásy světa.
Také
guvernér vstupuje do vřelé lázně. Nikdo po něm nechce žádný poplatek. Jedná se
skutečně o hojivý balzám, jenž obnovuje síly našeho hrdiny. Neexistuje zde
žádná měna – dalo by se říci, že lítají veškeré služby do chřtánu vyvolených. „
Tady bych chtěl přebývat.“
Vyjádřil se
guvernér Lesoparku.
Je zajímavé,
že například v sauně, dokonce i ve vířivce, si může jednotlivec nastavit
teplotu, kterou potřebuje, jako na ústředním topení, ale nesmí se to přehnat.
Sice jsme byli svědky, že Václav při svém putování zažil extrémní podmínky.
Tentokrát je opatrný a dodržuje lázeňský řád, jenž spočívá ve svobodě každého z
nás, která je limitována svobodou dalších a dalších obyvatel.
Na potvoru
se stala nehoda, protože místní personál kopal další jámy nenasytným způsobem
za každou cenu. Nějak se ten místní urbanismus přehltil. V tu chvíli vytryskl z
jedné díry mohutný gejzír a náhle vyhasl, což mělo za následek vymazání všech
dosud objevených pramenů z lázeňské mapy.
Vyhlášené
lázně přestaly fungovat a začaly chátrat. V tu chvíli již neexistovaly
procedury, ale najednou se zde začali hromadit bezdomovci. Jeden z nich se ptal
Václava. „ Nemáš pětku?“
„Mohl bych
Vám věnovat nějakou knihu, kterou jsem si vzal s sebou.“
Odpověděl
guvernér Lesoparku.
„My nechceme
knihu, ale peníze?“
Hned na to
další bezdomovec, jenž se spolu s ostatními sociálními případy kolem Václava
shlukoval.
„ Co takhle
nalézt další pramen, aby se lázně opět vzchopily.“ - pravil Václav
„To je
skvělý nápad. Vytvořme brigádu a uvidíme! Pak bude zase dobře.“
Zaznělo
odvážná myšlenka sborem lidí bez domova.
Všichni se
vydali na cestu. Každý měl s sebou vrbový proutek. Hledání trvalo několik dnů,
dokud se všichni neocitli na pokraji svých sil.
Náhodou
guvernér Lesoparku šlápl na mohutný kámen, který se začal hýbat, jako by něco
chtělo expandovat na povrch. Mohutná síla se šířila do okolí, div neodkopla
guvernéra společně s bezdomovci.
„Ejhle,
voda!“
Radostnou
novinu šířil náš hrdina na všechny světové strany. Všechny národy se radovaly,
že se opět obnovil lázeňský statut planety STEN02.
S prameny se
zacházelo mnohem šetrněji než kdysi. Dravý trh s honbou za poklady naráz
ustoupil. Z bezdomovců, které guvernér potkal se znovu stal místní personál a
guvernér mohl v klidu vychutnat všechny atrakce a procedury společně se zástupy
turistů z celého vesmíru.
Žádné komentáře:
Okomentovat