Na cestách
vesmírem objevuje náš dobrodruh všemožné obludárium. Stává se objevitelem
několika miliónů druhů všemožných příšer – hodných i zlých, přítulných i
zákeřných, jak se to vezme. Nejraději by si je odnesl všechny do Lesoparku, ale
to by se tam asi všechny nevešly. Dokonce by hrozilo nebezpečí, že by se
Lesopark změnil v Lesopark of UFO. Což takhle vzít alespoň několik
reprezentativních a užitečných vzorků, vždyť stačí požádat o pomoc své
pohostinné přátele, kteří mu již zajistili výsadu, že může pozemšťan dýchat
všemožné typy vesmírných atmosfér.
K tomu
slouží báječný, v těle implantovaný, drobný přístroj, jenž mnohem šetrněji a
efektivněji spolupracuje s plícemi pozemšťana. Některé planety se podobají naší
Zemi svým vzdušným obalem a místní diverzitou.
Kde však
začít? Na planetě STEN07, která se stala první zastávkou v našem dobrodružství.
Místní pralesy táhnou se do výše, dokonce lze spatřit dendroflóru, jejíž
habitus dosahuje výšky třeba dvou kilometrů. Hory na planetě STEN07 jsou
mnohonásobně vyšší než pozemské Himaláje. Kam se hrabe malý Lesopark – Vatikán
na severu, anebo jeho jižnější konkurence v Itálii. Všechno probíhá pokojně,
dokud se Václav neobjeví v pralese.
Právě se
zachvělo mnoho a mnoho tornád nad gigantickou dřevinnou skladbou. Naštěstí byl
v nízkých patrech cítit jen slabý, přesto však příjemný a osvěžující vánek. Ani
horko ani zima. Místní klima by se dalo přirovnat běžnému oceánskému.
S každým
Václavovým krokem přibývá lián. Na nich se plazí poněkud divní hadi, kteří jsou
pestrobarevní. Dohromady tento jev tvoří duhovou scenerii. Náš hrdina se snaží
jednoho z nich chytit, ale to se mu stává osudné. Jeden z nich se mu zakousl do
nohy a ne a ne se pustit. Do rány proniká omamná látka, jež uspí našeho
dobrodruha. Přesto cesta pokračuje, ale duchovním rozměrem ukazujícím směr ke
ztracenému pozemskému ráji, známého z biblických výjevů.
Na duchovním
stromě se plazí tentokrát větší zmije a láká guvernéra k ochutnání obrovských
pomerančů. Ten odmítá, přesto je znovu uštknut, dokonce odvážlivec zařve krutou
bolestí. Z nebe se najednou něco ozve: „ Můj milovaný syn nepodlehl satanovi,
pějme mu chvály velkolepé.“ Bolest přetrvává, dokud had nesleze ze stromu
poznání. „ Nyní můžeš ochutnat,“ ozývá se nebeský hlas. Naštěstí si guvernér
uvědomil, že se jedná o další zkoušku, neboť se mu v hlavě vybavili již zmínění
duhoví hadi, a tak odmítl. Pomeranče se přeměnily na neznámý druh ovoce, ale to
už guvernér sebral odvahu a natrhal si pár plodů do svého ranečku. Nebeský hlas
ocenil jeho chytrost, a tak nabídl našemu dobrodruhovi, že odešle několik
zajímavých sazenic nejen na území Lesoparku, ale i Absurdistánu – teprve tam se
začne nově žít.
Jak slíbil, tak splnil. Vraťme se však do Lesoparku a
sousedního Absurdistánu, abychom věděli, co se tam semlelo za divné věci, které
nastavily nový rozměr chápání všeho možného. Zázraky přicházejí, lidé nalézají
nové myšlenky a nápady po letním ochutnání tajemných plodů ze stromu poznání,
na němž se již neplazí obrovská zmije. Prvotná hřích vymizel nadobro, a to
metodikou mysteriózného cestování, které je mnohem efektivnější než dosud známé
dopravní prostředky pozemského světa.
Žádné komentáře:
Okomentovat